Palec nahoru pro zeleného mimozemšťana

Palec nahoru zelenému mimozemšťanoviTak jsem si původně myslel, jak si udělám ve Věži čistě sportovní léto (blíží se olympiáda, která určitě něco pamětihodného a věžoidního nabídne), leč život si umínil, že tomu tak nebude. V poslední době se mi přihodily hned tři jiné věci, které si říkají o zpracování – a jak na potvoru žádná z nich nemá se sportem co dělat. Tady je první z nich.

Pokud se zrovna nevěnuju osmibitům, většinou na těchhle stránkách filozofuju, moralizuju, případně komentuju sport nebo umění. Dnes se s vámi ale chci podělit o zákaznickou zkušenost.

Celý příspěvek

Rubriky: Technika, Život | 3 komentáře

Povedený šampionát s portugalskou kaňkou

Portugalská kaňka na finále Eura

Když jsem psal předchozí dva příspěvky (o fandění a o Euru), ani jsem netušil, jak se mi během vyřazovacích bojů ta témata (ne)pěkně protnou. Ošklivých zápasů byla navzdory mým obavám v play-off sice jen těsně, ale přece jen menšina, konalo se i nějaké to překvapení, akorát na finále ulpěla nepěkná portugalská kaňka.

Celý příspěvek

Rubriky: Uncategorized | 4 komentáře

Zas ňákej fotbal aneb Postřehy k Euru

Česká vlajka na půl žerdi

Každé dva roky nastává chvíle, na kterou se fanoušci sportu a zvlášť fotbalu dlouho těší a kterou druhá polovina populace obvykle zaregistruje až v okamžiku konání se slovy „Jo von je zas ňákej fotbal.“ Pokud se k ní řadíte i vy, tak snad ani nemusíte číst dál.

Celý příspěvek

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Na fotbale aneb Národ černých pasažérů

Nástup týmů před zápasem s KoreouByl jsem se podívat na poslední přípravný zápas našeho fotbalového nároďáku před Eurem. Jednak jsem chtěl vidět hrát Tomáše Rosického a Petra Čecha, tak jako jsem před pár lety jel na desetiboj do Kladna, abych viděl závodit Romana Šebrleho. A druhak jsem na fotbale několik let nebyl a chtěl jsem se podívat, jestli se někam posunula fotbalová kultura.

Celý příspěvek

Rubriky: Uncategorized | 1 komentář

Veletrh Svět knihy 2016

Veletrh Svět knihy 2016Velká pauza si zasluhuje velký update. Tedy spíš veleupdate, protože 12.-16. 5. se na Výstavišti v Holešovicích konal letošní ročník mezinárodního veletrhu Svět knihy.

Jako každý rok, i letos měl veletrh tzv. čestného hosta, tedy profilové země. Tentokrát jimi byly severské země (Finsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Island). A protože Svět knihy zřejmě zaregistroval, že existují sociální sítě a elektronická média, oficiální komunikace zněla „Čestný host: SEVERSKÉ ZEMĚ  #ReadNordic“.

Původně jsem měl v plánu jen obejít stánky a navštívit jednu-dvě besedy a autogramiády, jak to obvykle dělám, ale nakonec mě program zaujal natolik, že jsem pořídil permanentku a byl na veletrhu od pátku do neděle.

Pokud chcete vědět, co je překvapivého ve vývoji žánrové literatury a jaký dojem na mě udělala halda autorů a nakladatelů, čtěte dál.

Celý příspěvek

Rubriky: E-knihy, Knihy | 4 komentáře

Z čeho se správně pije rum?

Sklonaleccos

Jedním z mých oblíbených témat je snobství. Konkrétně to, že ho nemám rád. Ať se týká umění, odívání, jídla nebo čehokoli jiného. Jde mi na nervy, nemůžu si pomoct. A o to větší radost mi udělá, když občas okolo sebe vidím známku toho, že se lidi nebo firmy dokáží na svět nebo dokonce i na sebe dívat s odstupem a trochou ironie.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | 4 komentáře

HROSJ+SZJVBY aneb Rychlé šípy 25 let poté – část druhá

Ještě jednou Rychlé šípy - tentokrát v podání Jaroslava VelinskéhoZa těch sedmdesát devět roků, které mu byly dopřány, toho stihl tak na tři životy. Folkaři ho znali jako písničkáře Kapitána Kida, který spoluzakládal Portu. Čtenáři detektivek sbírali jeho knihy s Otou Finkem. Já se se jménem Jaroslava Velinského poprvé setkal v polovině 80. let v antologii science fiction Stalo se zítra, kde mu vyšla novela Den a noc. Trochu svým fungováním připomínal Josefa Váchala – svoje knihy si psal, ilustroval, redigoval a vydával sám.

Většina lidí o několikerých Velinského osobnostech nevěděla. Kotlíkáři netušili, že píše, finkaři nevěděli, že zpívá a píše i jiné žánry než detektivky (kromě sci-fi třeba i westerny), a já zas neměl zdání, že můj nejoblíbenější český autor sci-fi má oddané posluchače a Watsony.

I v době, kdy už jsem zdání měl, mě ale překvapila zpráva, že mu v roce 2003 vyšel román o Rychlých šípech jménem Poslední tajemství Jana T. Za rychle rozebranou knihu spekulanti na Aukru chtěli i víc než tisícovku a já se pořád rozmýšlel, jestli do toho jít – až se nakladatelství Baset pochlapilo a, bohužel už po autorově smrti, knihu vydalo znovu.

O tom, jak jsem znovu přečetl Foglarovu Stínadelskou trilogii, abych si Rychlé šípy oživil a měl při čtení na co navazovat, jsem psal minule. Jak dopadlo mé setkání s Mirkem, Jarkou, Jindrou, Červenáčkem a Rychlonožkou ve Velinského podání, si můžete přečíst dnes. Celý příspěvek

Rubriky: Knihy, Knižní recenze | Štítky: , , , , , , , , | 6 komentáře

Rychlé šípy 25 let poté – část první

Čtyři romány o Rychlých šípech, dva autoři, dva svazkyDlouhá léta jsem se snažil sehnat román Jaroslava Velinského Poslední Tajemství Jana T., který navazuje na Foglarovu Stínadelskou trilogii. Zhruba v době, kdy jsem odjel do Kuvajtu, vyšel znovu, takže se mi nedávno konečně dostal do rukou.

Naposledy jsem si o Stínadlech četl, když mi ještě bylo -náct, z čehož vzešlo jasné rozhodnutí – než se pustím do Velinského, přečtu i původní romány. O tom, co jsem při tom zjistil a jaké to je, číst Foglara ve zhruba trojnásobném věku, než pro jaký psal, vypráví tenhle příspěvek.

Protože předpokládám, že pár z vás po přečtení dostane stejný nápad, raději hned nastavím pravidla, podle kterých budu hrát. Předpokládám, že jste četli Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří, takže budu volně mluvit o jejich ději. Ne všichni ovšem četli Tajemství Velkého Vonta (jsou lidé, kteří dodnes nevědí, že Foglar nakonec napsal i třetí díl!) a jen málokdo Velinského knihu, takže u nich si naopak dám pozor, abych nevyzradil něco zásadního a nezkazil budoucím čtenářům překvapení.

A teď, když už vše důležité víte, můžete číst dál.

Celý příspěvek

Rubriky: Knihy, Knižní recenze | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

Když vyjde slunce

Sunrise

Každý máme v životě pár nezapomenutelných dnů. Dodnes si pamatuju, kdy a kde jsem se poprvé líbal, jak jsem vyrazil na blind do Vídně na koncert Tiny Turner nebo jak jsem po svém prvním maratonu seděl tak trochu mimo sebe mezi kamarády na klandru na Malém náměstí. A řekl bych, že nikdy nezapomenu ani na letošní osmý listopad, kdy v plus minus 23:32 po patnácti letech konečně začalo svítat.

Celý příspěvek

Rubriky: Osmibitové počítače, Osmibitový život, Život | Štítky: , , , , , , | 4 komentáře

O stresu, úklidu podlahy a růžičkové kapustě

Původně jsem chtěl tenhle příspěvek zařadit do rubriky Radosti, protože události v něm popsané mě těšily opravdu na plné pecky. Pak jsem si ale uvědomil, že v Radostech zatím byly vždy věci, které si čtenář může osahat se mnou (Twin Peaks, Terminátor, koncert Spirituál kvintetu), kdežto tenhle příběh je ryze osobní. Každopádně – pokud vás víc než blogosférická taxonomie zajímá, co na stresu, úklidu podlahy či růžičkové kapustě může člověka současně rozesmát i dojmout, jste na správné adrese.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | 3 komentáře