Člověk člověku…

Wotnauova pravačka v sádřeČasto se mluví o tom, že žijeme v době absolutního sobectví. Že soucit a empatie se dnes nenosí, každý se stará jen o sebe a když se vám něco stane, nikdo a nic vám nepomůže. Tady jsou moje zkušenosti z prvních pár hodin poté, co jsem si po pádu z kola zlomil ruku.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | Napsat komentář

Zásady

Běžkařské botyMoje dětská četba (Rychlé šípy, Traja pátrači, Batlička, v pubertě Tolkien) na mně zanechala fatální následky. Byl jsem indoktrinován. Mám zásady, kterých se držím. Většinou. A když ne, tak se pak sám před sebou stydím.

Ale i tak, když si v hlavě přehrávám některá kdyby ze své kariéry, vztahů nebo drobných každodenních rozhodnutí, to na mě tu a tam padne a říkám si, jaký by můj život asi byl, kdybych ty zatracepené zásady neměl.

Pokud to máte podobně, mám pro vás dobrou zprávu: občas se zásady vyplácejí nejen formou čistého svědomí a bezproblémového pohledu do zrcadla, ale i v podobě hard cash. To bylo tak…

Celý příspěvek

Rubriky: Život | Štítky: , | 2 komentáře

Barvy a čas

Barvy a časJsou věci, které o vás něco vypovídají. A pak jsou věci, které vás definují. Jednou z těch, které definují mě, je láska k hudbě. Nebo spíš – méně vznosně, ale přesněji řečeno – závislost na ní. Už jsem si v životě tolikrát ověřil, že důvodem, proč mi nebylo dobře, byl prostě a jednoduše nedostatek hudby, že jsem si zvykl brát to jako fakt. Zmínka o něm je ostatně v pravém horním rohu titulní stránky už od chvíle, kdy Čarodějova věž šla online. S tím, že kdo mě zná osobně, ví, že ačkoli chodím na progresivní metal i písničkáře, asi nejhlouběji se mi do duše zaryla hudba počítačová. A tohle všechno vám tu vyprávím jen proto, aby bylo jasné, jak moc velká věc pro mě je objev, o který se s vámi dnes chci podělit.

Celý příspěvek

Rubriky: Osmibitové počítače, Osmibitový život, Život | 1 komentář

Město vody, kol a zeleně

A A Title

I blogové sliby se mají plnit, pročež vám dnes přináším povídání o návštěvě Amsterdamu. A ještě předtím, než příspěvek rozkliknete, vám na rovinu prozradím, že jakkoli jsem pražský patriot, do Amsterdamu jsem se i bez sexu, drog a rock’n’rollu zamiloval.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | Štítky: , , , , , , , | 6 komentářů

Kdy a proč chodí americký trenér do háje

Kdy a proč chodí americký trenér do háje - ilustrační obrázekDnes se s vámi podělím o to, co má společného film Pošli to dál s americkými trenéry, kdy a proč tito odcházejí do háje a jak jim tam je. Ale nesportovci, nebojte se, přes svůj název ani tenhle příspěvek vlastně není o sportu.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | 2 komentáře

Roky, sny a empatie

V cíli amsterdamského maratonuNemládneme. Po třicítce sport bolí, kocoviny dosahují intenzity, při které si rozmyslíte, jestlí vám stojí za to chlastat, a s nealkem to taky není žádná sláva, protože když místo do hospody vyrazíte do čajovny či kavárny, máte pro změnu problémy s usínáním (něco o tom vím; příspěvek začínám psát ve 2:53 ráno). Ale před pár dny jsem si uvědomil, že tohle stárnutí má i něco do sebe.

Celý příspěvek

Rubriky: Sport, Život | 6 komentářů

Čarodějova věž slaví 5. narozeniny!

Papouch se sklenkou bublinek

Vážně, nebo možná spíš věžně! Prvnímu příspěvku na wotnau.cz je dnes přesně pět let. Snad dost na to, aby to ospravedlnilo malé ohlédnutí.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | 8 komentářů

Po horách s lidmi a počítači
aneb Textové výkřiky do digitální tmy
čili Co jsem dělal o prázdninách

Šumavská žánrovka

Někdy počátkem května jsem zašel na čaj s hvězdným generálem, měsíčním prezidentem etc. etc. TDM, který jen tak mezi řečí prohodil: „Kdybys měl chuť udělat si dovolenou na horách, přijeď na ZX Šumavu. Program je takový, že si každý dělá, co chce, a občas mají všichni chuť dělat chvíli něco společně. Přijeď, na jak dlouho chceš, rád tě uvidím.“ Existují psí lidé a kočičí lidé. Jako kočičí člověk jsem k takovému popisu akce zahořel okamžitou láskou a vyšrafoval si v diáři celou dobu jejího trvání.

Celý příspěvek

Rubriky: Osmibitové počítače, Život | 3 komentáře

Veškerá snaha České pošty

Bouřka snášející se na hlavu chudáčka pošťáčkaNemám nic zvláštního proti České poště. Že se jí nějakým zázrakem podařilo nechat si nabourat business s doručováním zásilek, přestože už celá desetiletí má nejspíš nejhustší síť odběrných míst, kdežto všechny ty Zásilkovny, Doručenky a HeurekaPointy ji musely s mnohamilionovými investicemi vybudovat od nuly, je problém jejího managementu, nikoli můj jakožto zákazníka. Ale jedna věc mě pravidelně přivádí k teplotě nukleární fúze — malý bílý papírek s nápisem “Oznámení o uložení zásilky”. Nikdo totiž nemá rád, když z něj dělají blbce.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | Štítky: , , | 2 komentáře

S tátou na pivu

Tak jsme zas jednou po dlouhé době zašli s tátou na pivo. Bylo to fajn. Jako vždycky. Politoval jsem fotbalovou Spartu, které nejen že se nedaří, ale teď tam ještě ke všemu budou povinně všichni jíst špagety. Táta vyjádřil pochopení, že mi dělá radost titul Slavie, protože zatímco pro Spartu je to stará vesta, my sešívaní z toho máme svátek na několik dalších let – a pak se nevinně zeptal, jak se Slávce daří ve druhé hokejové lize. Prostě normálka. Jenže pak nám to nějak záhadně sedlo a nad druhým žejdlíkem jsme zabrousili na témata, na která dřív sotva přišla řeč.

Celý příspěvek

Rubriky: Život | 3 komentáře