Babylon, kam se podíváš

Když jsem se rozhodoval, zda do Kuvajtu jít, byl pro mě možná rozhodujícím argumentem babylon národů, který tu panuje. Zatím jsem v našem týmu našel Turkyni, Tunisanku, tři Indy, dva Kuvajťany a dál Pákistánce, Syřana, Jordánce, Rumuna, Litevce a Novozélanďana, a to ještě zdaleka neznám všechny kolegy na patře, o jiných částech firmy ani nemluvě (odkud třeba může být takový Carmelo, případně Iyad?).

Nejde ale jen o lidi. To se takhle vrátím z nákupního centra na hotel a ze zvědavosti začnu okukovat obaly. A je to podobně strakatá záležitost jako náš tým! Postupně vybaluji pákistánské mandarinky, filipínské banány, jakýsi druh fazolí s chilli vyráběný firmou California Garden v Dubaji, arabský chléb, americké lupínky dovážené přes Jordánsko, jablečný džus vyráběný v Saúdské Arábii, klávesnici k počítači vyrobenou v Číně a vodu ze skotské Vysočiny. Fazolky tedy byly pěkně hnusné, ale jinak nebyl důvod si stěžovat.

Píšu o tom nejúžasnější ženě na světě.

“Je fakt, že v Kuvajtu si toho moc nevypěstují,” odpovídá mi. To má tedy pravdu.

Ale aspoň ten klávesnicovník by jim tu růst mohl, co myslíte?

Příspěvek byl publikován v rubrice Kuvajt, Život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Babylon, kam se podíváš

  1. krupkaj napsal:

    No jo, klavesnicovnik. Ale zkusil tam vubec nekdo zasadit seminko? Treba to jeste nikoho nenapadlo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.