Čarodějova věž

Babí léto odešlo z kraje, a s ním i slunce a teplý vítr hrající si v korunách stromů. Začaly podzimní plískanice a do srdcí lidí vstoupily únava, chmury a smutek.

I stalo se, že v tom čase procházel tím krajem jeden mudrc. Přišli za ním a řekli: “Mistře, je podzim, slunce nás opouští a do našich srdcí se vkrádá samota a splín. Co máme dělat?”

“To je prosté,” odpověděl mudrc. “Otevřte svá srdce, skloňte hlavy a vzdejte díky Bohu za to, -”

“Zas jeden takovej,” ozval se něčí šepot.

“- že stvořil skupinu ABBA.”

Převelice se podivili, neboť takovou radu jim ještě nikdo nedal. Nicméně otevřeli srdce, sklonili hlavy, vzdali díky a stiskli tlačítko PLAY. A tu se jejich duše rozjasnily, koutky roztáhly od ucha k uchu, a náhle i skrz oponu deště viděli tisíceré barvy listí na stromech, navzdory meluzíně slyšeli vlídný hlas přírody ukládající se ke spánku a ranní mrazíky už je nedokázaly připravit o teplo ohně hořícího v nich samých.

Až když se vynadivili, že podzim nad nimi ztratil veškerou zlou moc, vzpomněli si na toho mudrce. Spatřili však z něj už jen siluetu na obzoru s holí ťukající do prachu cesty na první dobu. A poryv větru k nim zanesl hlubokou pravdu: “It’s gotta be rock’n’roll to fill the hole in your soul.”