Mimo kancelář

Mé poslední příspěvky se točily okolo srpnového pobytu na Srí Lance a brzy se se svými laskavými čtenáři chystám podělit o zajímavé příběhy z Kréty. Je tak jen logické, že i dnešní povídání úzce souvisí s dovolenými.

Hrozí katastrofa

Korporátní matadoři jsou si dobře vědomi hrozby, že jejich krátkodobá absence může zastavit chod celé firmy, případně způsobit kolaps budovy zaměstnavatele. Před odchodem na dovču je tudíž třeba zajistit, aby se nikdo nepozastavil nad tím, že jste ještě neodpověděli na dva dny starý e-mail (zatímco normálně všichni odpovídáme obratem, že?), a nastavit známý OoO, tedy Out of Office Auto-reply, česky Automatickou odpověď v nepřítomnosti.

Tipnul bych si, že OoO je ve firemním mailování druhý (hned po zapomenuté příloze) nejrozšířenější zdroj sebeztrapnění, a to ve dvou hlavních formách.

První je OoO nezapnutý. To se kolega raduje, že vás může pozvat na schůzku, protože máte úplně prázdný kalendář. Pak mu ale na pozvánku neodpovíte, a teprve když vás přijde osobně urgovat a nemůže vás najít, někdo z vašeho týmu mu řekne, že máte dovolenou.

Druhou šancí, jak se shodit, je použití textu z minula, v němž zapomenete upravit datum, kdy nebudete k zastižení. A tak třeba v říjnu za vás systém vesele odpovídá, že bohužel zrovna nemůžete na zprávu odpovědět, protože do 30. července budete mimo firmu, a je jen na vašich bystrých kolezích, aby jim došlo, že si neberete devítiměsíční neplacené volno.

V konečném důsledku je OoO jedním z mnoha trestů, kterých se nám zaslouženě dostává za to, že si dovolujeme vedle té pracovní vést ještě jednu podloudnou vedlejší existenci zvanou život. Většinou ale v případě trablů s OoO o nic moc nejde a situace se nějak vyřeší – už proto, že díky lidské zapomnětlivosti nastává často. Je to takový drobet otravné administrativy, která ve správně vyřízené podobě trochu ulehčí orientaci vašim kolegům do doby, než se vrátíte.

Jsou ale i výjimky, ať už v pozitivním, nebo negativním směru. Díky nedávné dovolené na Krétě jsem se shodou okolností setkal s oběma.

Naléhavé případy

To takhle jednoho krásného slunečného dne Nejúžasnější zkontrolovala telefon, zamračila se a nadatlovala odpověď. O chvíli později mobil zavrněl znovu. Tentokrát už mé drahé začala stoupat pára z uší.

Ukázalo se, že její OoO říká, aby se odesilatelé po dobu její nepřítomnosti v naléhavých případech obraceli na jejího kolegu. Někomu o úroveň výš se nelíbilo slovo naléhavé a trval na tom, aby ho Nejúžasnější vypustila.

“Hlavně že jsem se se všemi kontakty na všech projektech dohodla, kdo má co a s kým, až budu pryč,” zavrčela.

Následovala dvoudenní SMS diskuse, na jejímž konci drahá polovička rezignovala a v rámci výletu do Knóssu a Rethymna jsme našli internetovou kavárnu, kde se vzdáleně přihlásila do firemní sítě a formulaci upravila. Poslat esemeskou jméno a heslo někomu z kolegů a požádat ho o provedení změny totiž nepřipadalo v úvahu, protože na to je její zaměstnavatel ob-zvláš-tě citlivý. Nešlo o těch patnáct minut a půl eura, o které jsme přišli, ale o předchozí dva dny, během kterých musela myslet na práci (navíc na takovou pitomost), místo aby odpočívala a mohla se po návratu vrhnout do práce s baterkami dobitými na max.

Kecám

Zábavnou stránku automatických odpovědí v nepřítomnosti jsem si naopak po návratu z dovolené užil já. Jeden z automaticky vygenerovaných mailů dorazil kolegovi Tudorovi, který neodolal a odpověděl mi na něj.

Jádrem mého OoO byla věta “Unfortunately, I am out of the office at the moment.” Tudorova odpověď: “BS, correct is ‘Fortunately, I am finally out of the office!'”

(Přeloženo do češtiny: “Bohužel jsem momentálně mimo kancelář.” – “Kecáš, správně to má být ‘Bohudík jsem konečně mimo kancelář!'”)

A tak jsem začínal první den po dovolené s pusou od ucha k uchu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kuvajt, Život. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.