Nemám nic zvláštního proti České poště. Že se jí nějakým zázrakem podařilo nechat si nabourat business s doručováním zásilek, přestože už celá desetiletí má nejspíš nejhustší síť odběrných míst, kdežto všechny ty Zásilkovny, Doručenky a HeurekaPointy ji musely s mnohamilionovými investicemi vybudovat od nuly, je problém jejího managementu, nikoli můj jakožto zákazníka. Ale jedna věc mě pravidelně přivádí k teplotě nukleární fúze — malý bílý papírek s nápisem “Oznámení o uložení zásilky”. Nikdo totiž nemá rád, když z něj dělají blbce.
Murphyho zákony jsou neúprosné, a tak se s téměř železnou pravidelností stává, že oznámení najdu ve schránce po dni, který jsem celý strávil doma.
Což by samo o sobě nevadilo. Fakt si nemyslím, že by doručovatelky měly — tím spíš v době dovolených — jezdit s dvoukolákem a zkoušet, jestli je někdo doma a nepovede se jim náhodou patnáct nebo dvacet procent zásilek doručit, i když zrovna já bych do těch procent většinou spadal. Do důchodu mi pěkných pár desetiletí chybí, takže kdyby na oznámení stálo něco jako “Máme pro vás něco, co se vám nevejde do schránky, tak si pro to, prosím, skočte na poštu”, tak se jen usměju a jdu si balíček (většinou nějakou knížku) vyzvednout. Co mě tak vytáčí, jsou ty kecy okolo.
Pokud měla zásilka dorazit odpoledne, dostanu oznámení druhý den s poznámkou “Dům uzamčen”. Chápu, že rozvážku autem dělá jiná parta než doručovatelky, které mají od domu klíč, takže na první pohled to dává smysl. Jenže… ale o tom za chvíli.
Pokud měla zásilka dorazit dopoledne, bývá na lístku “Přes veškerou snahu se nám zásilku nepodařilo doručit, a proto jsme ji bezpečně uschovali na poště, kde si ji můžete vyzvednout…” Jo? Tak já vám povím, jak to s tou veškerou snahou České pošty je.
Docela zásadní problém by mohl být, že bydlím v domě bez výtahu, a to až ve druhém patře. Stejně tak ani přístup do domu není bezbariérový — jde se do něj přes jeden a půl schodu. Dům je také docela tmavý. Takže při přimhouření obou očí by doručovatelka, která je chabrus na nohy, případně má obavu z temných míst a nedokáže najít na stěně vypínač, mohla mít s doručením problém.
Vlastně — mohla? Ne, nemohla. Teď totiž přichází to jenže z předpředminulého odstavce. Náš dům je sice tmavý, nemá výtah a bývá uzamčen, jenže před tím uzamčeným vchodem (jako ostatně v hlavním městě drtivá většina) má zvonky připojené na domácí telefon.
Takže veškerá snaha České pošty bohužel končí děsně těsně před nadlidským výkonem sestávajícím ze stisknutí tlačítka zvonku a následného “Dobrý den, pošta, mám pro vás balíček.”
Dlouho jsem přemýšlel, jestli tenhle příspěvek vůbec psát. Že se na většině minimálně pražských obvodů pošta vůbec neobtěžuje s pokusem o doručení, je přece známá věc. Proč tady tedy nakonec dštím oheň a síru na něco, co všichni víme a na co jsme zvyklí? Právě proto! To už jsme na tom fakt tak špatně, že jsme rezignovali na to, že normální by mělo být nelhat?
Že jsem byl výjimečně jednou v roce doma a něco přišlo a doručovatel se neobtěžoval zazvonit na zvonek se mi už stalo. Co mě ale vadí víc, je nelogičnost doručování zásilek. Pokud přijde něco, co je klasifikováno jako zásilka větších rozměrů či je to určeno do vlastních rukou (a vyžaduje se identifikovat), vozí to pošťák autem, jenže ten zřejmě nemá klíč od domu (a dostane se dovnitř jen když má jiný balík pro někoho jiného, kdo je zrovna doma a pustí ho dovnitř), a tak zvoní a když se nedozvoní, nemůže vhodit lístek do schránky, protože se dovnitř nedostal. Zásilku pak vozí celý den s sebou a až po 16. hodině odkládá k vyzvednutí na poště, kde zásilka zbytečně hnije minimálně do druhého dne, kdy zmíněný nedoručený lístek do schránky doručí pošťačka, která chodí jen s dopisy a MÁ klíč od domu. Odpoledne přijedu z práce, jdu kolem pošty, dojdu domů, vidím lístek ve schránce, snažím se vrátit s ním na poštu (zbytečná cesta, pošta je u zastávky autobusu) a zjišťuju, že pošta už má zavřeno. Já vím, že si stěžuju zbytečně, že se to za dobu mého života nezmění a že pošťáci berou tak zlé peníze, že nad tím mávnou rukou.
Ryba smrdí od hlavy. Management České pošty už měl být dávno evidován na Úřadě práce.