V poslední době se mi články na webu nějak nafukují, takže dnes po dlouhé době jeden stručný a výstižný.
Znáte Werichovu pohádku o královně Koloběžce? Té, co byla oblečená-neoblečená?
Ti z vás, kteří pracují v korporacích, nejspíš vědí, jak to chodí. První, co vás čeká po nástupu do velké firmy, je legendární BOZP, tedy povinné školení o bezpečnosti práce. Na něm jste ujištěni, že v případě libovolné nehody či pracovního úrazu je nakonec vždy identifikováno porušení některého bezpečnostního předpisu (tj. ve většině případů si za to můžete sami a můžete být rádi, že vás za to nezastřelí). Ono není divu. Pokud to náhodou nevíte, tak podle těchto předpisů například když za vámi někdo přijde na pracoviště, musíte dotyčného nejdřív informovat o bezpečnosti a ukázat mu nouzové východy a teprve potom ho smíte vzít dál.
Když jsem nastoupil do práce ve Wataniye, první povídání jsem měl s HR a bylo spíš na téma “Vítejte v Kuvajtu”. Následnému školení na téma “Úvod do telekomunikací” jsem se vyhnul s poukazem na to, že v téhle branži dělám už deset let, a druhé půlce s názvem “Wataniya se představuje” zase s tím, že už jsem ve firmě přes měsíc a že jsem ji za tu dobu už trochu poznat stihl. Jinými slovy zatím jsem neabsolvoval ani jedno nesmyslné školení a nikdo mě za to ještě nezačal popotahovat.
Už jsem si skoro začínal myslet, že jsou Kuvajťané až nezdravě rozumní, ale minulý týden jsem zjistil, že i tady se občas najde pěkná Al-Potyemkhaniho oáza. Konečně jsem totiž přišel na to, proč se všude hovoří o tom, že v Kuvajtu v létě teplota stoupá až k padesátce.
“V Kuvajtu se každý teploměr zastaví na devětačtyřiceti stupních,” řekl mi Gedas, když jsme se bavili o tom, jaké teploty nás v létě čekají.
“Cože?” já na to duchaplně.
“To je jednoduché. Zákon tu zakazuje práci venku při teplotách padesát a více stupňů. Stát ani soukromníci ale nechtějí snižovat výkon národní ekonomiky, respektive svůj zisk, a tak prostě teplota na těch padesát nikdy nevystoupí.”
Až na vás někdy na Netu vykoukne, že je v Kuvajtu 49 stupňů, vzpomeňte si na mě. Možná se zrovna budu někde mátožit v teplotě, ve které si jinak běžně louhuju zelený čaj.