Poté, co mi pátý update unesli mimozemšťani (ale prý žije), máme tu update k Osmibitovému životu s pořadovým číslem 6.
S ohledem na to, že se poměr mého volného času a práce vyvíjí diametrálně odlišně od toho, co jsem si ještě před dvěma měsíci plánoval (víc o tom zas někdy v nějakém “kuvajtském” příspěvku), se musím pochválit.
Za uplynulé čtyři týdny jsem toho zvládl tolik, co bych podle plánu měl dát za necelých šest – sepsal jsem tři nové kapitoly a dalších osm zrevidoval. K revizi jich zbývá už jen sedm (jóóó!), problém je ovšem v tom, jak mi materiál bobtná pod rukama. Obvyklý proces je takový, že se chci o něčem zmínit a najednou si řeknu: “Hm, ale tohle by přece stálo za samostatný celek!” Takže před měsícem jsem měl kapitol k napsání od nuly deset a poté, co jsem napsal tři, mi jich zbývá devět. (Laskavý čtenář si jistě všímá, že dnes poprvé zveřejňuji, kolik přesně že mi toho ještě chybí.) Už se těším, jak mi testeři první verze doporučí polovinu těch v potu tváře dodatečně napsaných kapitol zase bez milosti vykopnout.
Na dokončení draftu anglické verze tedy asi dojde v září, ale pořád se nehodlám vzdát plánu mít tu českou pod stromeček (můj tajný sen o křtu na ByteFestu definitivně padá).
A teď ještě obvyklá pidiupoutávka na témata, která od posledního updatu v knize přibyla. Tak třeba…
- Kouzlo osmibitových parties. A mimo jiné příběh o tom, jak se stane, že se člověk vyspí do růžova v osmdesátidecibelovém rachotu.
- Dynamika vývoje členství v osmibitových skupinách. Lidé je zakládají, vystupují z nich, spojují se, někdo je členem více skupin, někdy více skupin funguje jako jedna… A třeba v té naší je polovina členů fiktivních, z toho jeden člen je pomnožný – a přesto se i oni aktivně života grupy účastní.
- Koření osmibitového života – osobní setkání. A příběhy o z míry vyvedeném německém psovi, nebo o tom, proč jsem jednou kvůli ptákům žijícím na Galapágách učinil téměř úspěšný pokus zakousnout se do koberce a slovenský kolega CreaMD musel fungovat jako můj mluvčí, protože jsem smíchy nebyl schopen slova.
- A něco málo o legendárním crackování (prolamování ochran proti kopírování) a mém setkání s naprosto hysterickým softwarem.
A to všechno je samozřejmě jen zlomek toho, co v Osmibitovém životě najdete.
Pokud chcete dostat echo, až bude knížka ke koupi, pošlete mi e-mail s předmětem “8” na adresu 8@wotnau.cz. Pokud mi nemáte co povídat, tělo zprávy můžete nechat prázdné.
Na shledanou u sedmého updatu 24. srpna!
Teda Wotnau, jestli mě donutíš zase slavit Vánoce, jen abych si sám mohl nadělit super dárek, tak si mě nepřej! 😀
tak vis co Pepaxi? Nadelime si ho navzajem, co ty na to?
Uvisíme. 😉