Nemám rád Vánoce. Nechápejte mě špatně – nemám nic proti rozzářeným dětským očičkám, křesťanským svátkům, svátkům konzumu, uklízení, slavnostní atmosféře ani tradičním jídlům. Co mi na Vánocích vadí, je to, co způsobují. V prosinci začíná atmosféra okolo připomínat stále rostoucí napětí před bouřkou po týdnu veder.
Nutnost najít a koupit vhodné dárky pro příbuzné do několikátého kolene, uklidit, upéct cukroví – to všechno způsobuje stres. Setkání s podobně vystresovanými lidmi pak přinášejí zbytečné konflikty a následně ještě vyšší stres. V posledním týdnu před Vánocemi pak v ulicích a přeplněných obchodech dá pořádnou práci objevit aspoň jeden úsměv. A to všechno jen proto, aby se lidi mohli tři dny v roce tvářit, jak moc se mají rádi (jako kdyby jindy neměli) a jaký je ten náš svět úžasné místo (jako kdyby jindy nebyl).
Věřím, že lepší než nadávat na vánoční stres je zapálit svíčku na vánočním stromku, a proto jednostranně vyhlašuji
Pozitivní prosinec aneb #VanoceNaPohodu
V rámci Pozitivního prosince sám sobě slibuji:
1. Budu se vědomě snažit nestresovat svoje okolí.
2. Budu trpělivý s lidmi, kteří probouzejí moji nelibost (v mém případě typicky lidi, kteří v nejužším místě uličky v supermarketu zastaví nákupní vozík a začnou dlouze studovat éčka v balení nějaké potraviny, nebo lidi, kteří se mají potřebu se v předvánočních davech probíjet kupředu, aby někde byli o půl minuty rychleji).
3. Budu se snažit nebýt protivný na lidi, kteří budou protivní na mě.
4. Budu se snažit vlídností a úsměvem snižovat množství stresu ve svém okolí.
Pokud se vám tahle myšlenka líbí, nic vám nebrání se k ní připojit nebo si ji modifikovat ke svému obrazu. Já jako bonus přidávám závazek publikovat v prosinci na wotnau.cz samé pozitivní příspěvky, takže pokud budete mít pocit, že ty #VanoceNaPohodu nějak nedopadají, přijďte si sem odpočinout.
Přeju nám všem pohodu nejen o svátcích, ale i v čase před nimi.
” aby se lidi mohli tři dny roce tvářit..” oprav na:.. tři dny v roce..
Být advent – tj. doba postní, kdy si máme ukládat drobné i větší úkoly či zápory, které jsou bohulibé. Tímto příspěvkem jsi dal krásný návod na takové úkoly. Tož, kdo jsi křesťan či nekřesťan, čiň podobně a budeme mít pěkné vánoce, Howgh!
Autorská slepota je příšerná věc. Musel jsem si obě formulace přečíst čtyřikrát (opravdu!), abych postřehl rozdíl. Díky, opraveno.
Jinak bych nevedl dělící čáru mezi křesťanstvím a zbytkem světa, protože tenhle význam už u Vánoc dávno ustoupil do pozadí, alespoň v kontextu tohohle příspěvku. Tedy s výjimkou lidí, kteří plamenně horlí proti tomu, jak Vánoce ztratily svůj křesťanský punc a staly se jen oslavou ateistického konzumu – čímž akorát přilévají do ohně polarizace a stresu, proti kterým tu brojím (aniž bych popíral, že mi důraz na dárky a konzum vadí).
Peace, brother. Totiž mother. 🙂