Radosti #1 – Návrat ztracené žvejky

Příběhy z Kuvajtu nebudou na wotnau.cz do nekonečna, příspěvky o Osmibitovém životě, doufám, také nebudu psát navěky, a tak je na čase představit nějakou novou rubriku. Má název Radosti a je o věcech, které mě prostě potěšily, případně přímo nadchly, prozářily mi den. (Pokud vám ta myšlenka přijde příliš sluníčková, můžete se kdykoli dorovnat návštěvou některého zpravodajského portálu.)

Začnu povídáním o návratu žvýkačky, kterou sice nikdy neochutnáte, ale přesto už skoro čtvrt století těší lidi po celém světě.

3. října zavládlo v různě velkých skupinách lidí na všech kontinentech, možná – ale vážně jen možná! – s výjimkou Antarktidy, opatrné nadšení. V 11:30 se na twitterových účtech Davida Lynche a Marka Frosta objevila ta samá zpráva: „Dear Twitter Friends: That gum you like is going to come back in style! #damngoodcoffee“ (Česky zhruba: „Drazí twitteroví přátelé: Ta žvýkačka, kterou máte rádi, se vrátí ve velkém stylu. #zatracenědobrákáva“)

David Lynch a Mark Frost spolu před lety stvořili legendu jménem Twin Peaks, které na kultovním statutu přidal otevřený konec (druhá sezona skončila ve chvíli, kdy hlavní hrdina možná podlehl Zlu – a o prázdninách studio rozhodlo o zrušení seriálu). Věta o žvýkačce, která přijde znovu do módy, agentu Cooperovi pomohla odhalit vraha Laury Palmerové a svou roli tam hrála i „zatraceně dobrá káva“, kterou si oba pánové vybrali jako klíčové slovo. Hračičkové pak ocenili těch 11:30, což byla hodina, kdy agent Cooper přijel do Twin Peaks.

O čem zpráva, internetovou komunitou okamžitě překřtěná na Twin Tweets, byla, o tom nebylo sporu. Ale co znamenala?

Jen o pár měsíců dřív vyšla na BluRay kolekce Twin Peaks – The Entire Mystery (Twin Peaks – Kompletní tajemství), na které byly Twin Peaks úplně celé – americká i mezinárodní verze pilotního dílu, obě řady seriálu, celovečerní film a spousta bonusů. Takže se určitě neschylovalo jen k oznámení, že Twin Peaks vyjdou na nějakém médiu. Mělo jít o něco nového.

Dost jsem se bál, čeho se nakonec dočkáme. Bude to remake, tj. odvyprávění stejného příběhu s novými hereckými tvářičkami bližšími současnému mladému publiku? Nebo dokonce tzv. reboot, kdy zůstane jen prostředí a postavy, ale vypráví se jiný příběh (stačí si vzpomenout, kolikrát už začínal od začátku třeba Batman)?

O tři dny později bylo jasno a já se Lynchovi a Frostovi v duchu omluvil. Nové Twin Peaks budou opravdová, originální, tvůrčí pecka. Plnohodnotné pokračování o devíti epizodách – zasazené do Twin Peaks o 25 let později! Což mimo jiné znamená, že kde bude vůle na obou stranách, mohou se herci vrátit do původních rolí, namísto zběsilé práce maskérů nebo přeobsazování podobnými tvářemi. Co je vůbec nejlepší – oba pánové se nebudou jen otcovsky vznášet nad vodami a dohlížet na tvůrčí proces, alebrž Frost všechny epizody třetí řady napíše a Lynch je všechny odrežíruje! A než se diváci společnosti Showtime v roce 2016 (a doufejme, že Evropané ne o mnoho později) dočkají, vyjde na podzim příštího roku Frostův román The Secret Lives of Twin Peaks (Tajné životy Twin Peaks), který by měl pomoci čtvrtstoletí osudů jednotlivých postav překlenout.

Teď si možná laskavý čtenář říká: „No jo, Wotnau, já teda jako chápu, že jsi fanoušek Twin Peaks a že z toho všeho máš radost, ale proč by to mělo zajímat mě?“

Díky za otázku, laskavý čtenáři! Ano, jsem fanoušek Twin Peaks a momentálně si nedovedu představit, jak ten rok do Frostova románu a ještě jeden do těch koukacích Twin Peaks přečkám. Ale celé to tu vyprávím kvůli něčemu úplně jinému.

Co mě totiž naprosto rozsekalo, bylo přijetí, kterého se těmhle zprávám dostalo. U nás by se na prvním místě objevil cynismus („No jo, došly prachy, tak je třeba podruhý vylouhovat ten samej pytlík čaje, co?“), pochyby („S Lynchem to jde v poslední době z kopce, radši to měli nechat, jak to je – já teda nechci bejt špatnej prorok, ale bojím se, že to bude průšvih!“) nebo zlá krev na straně herců, kteří by si v pokračování seriálu nezahráli.

Jinde si ale svého rodinného televizního stříbra zřejmě umí vážit a seriál, který v roce 1991 jako většina seriálů skončil kvůli poklesu sledovanosti, patřičně docenili. Včetně samotných tvůrců, kteří by chtěli stylově dokončit, co tehdy začali. Anebo je to tehdy prostě opravdu královsky bavilo. Jinak si neumím vysvětlit, že z původního týmu se mimo jiné zdá na spadnutí i účast Angela Badalamentiho (hudba … HUDBA!!!), ale třeba i střihače Duwayna Dunhama.

Herci někdy dokáží být pěkně hašteřivá banda, ale žádná z klíčových postav zatím nehodlá dělat s návratem do Twin Peaks drahoty nebo ho rovnou odmítnout. Kyle MacLachlan (agent Cooper) se na Twitteru dal slyšet: „Někdo by měl nahodit kávovar a najít můj černý oblek. :-)“ Ray Wise (Leland Palmer) tweetoval, že je „mezi světy“ (jeho postava je mrtvá, ale David Lynch se mu prý zmínil, že by se s tím možná dalo něco dělat) spokojený. Obvzlášť mě potěšila zpráva o návratu Michaela Ontkeana jako šerifa Harryho Trumana. Z reakce Kimmy Robertsonové, která hrála praštěnou Lucy, jsem měl dojem, že už trénuje návrat do role. Rozšvitořila se o tom, jak mluvila s koordinátorkou Twin Peaks Sabrinou Sutherlandovou, podle níž jí Lynch zatím nestihl zavolat, ale že se s ní bude chtít sejít v listopadu a vše jí vysvětlit a že „- ale to bych vám vlastně neměla říkat! No prostě něco říkal. David něco říkal.“ A Catherine Coulsonová (nezapomenutelná Dáma s polenem) fanouškům ohledně své účasti poslala jasný vzkaz: „Mám poleno na bezpečném tajném místě. Pečlivě jsem ho chránila pro případ, že by ho někdo požádal, aby se vrátilo.“

Potud všechno v pořádku, ale ani od těch, u jejichž postav zatím v pokračování není jasno, neuslyšíte nic jiného než nadšení. Jako by návrat Twin Peaks potlačoval ega.

Sheryl Leeová (dvojrole Laury Palmerové a Maddy Fergusonové) na dotaz k novým Twin Peaks odpověděla, že se s ostatními kolegy ze seriálu nevídá tak často, jak by ráda, ale že pro ni bylo požehnáním s nimi před lety pracovat – a že doufá, že zase bude. Michael Horse, který hrál šerifova zástupce Hawka, řekl: „Myslel jsem, že už se nikdy nevrátí. Že to byla jedna z těch velkých ikon, které prostě zemřely, něco jako James Dean svého žánru.“ Piper Laurieová (Catherine) si zatím také není jistá, jestli pro ni v pokračování bude místo: „U Davida Lynche nikdy nevíte. Nemám tušení, jestli by mě chtěl zpátky, ale kdyby se zeptal, určitě řeknu ano.“

A James Marshall (James) se k Twin Peaks vyjádřil absolutně nesobecky: „I kdyby má kariéra šla jenom nahoru, i tak vám řeknu, že to byl vrchol. … [Kdyby se moje postava neměla vrátit?] Nebral bych si nic osobně, protože pokud bych byl pro tu situaci ten pravý, určitě by mi dali vědět. A jestli ne, nechám to být, protože jsem prostě vděčný, že jsem u toho mohl být.“

Nejvíc mě ale dostala reakce Harleyho Peytona, který v původních Twin Peaks byl autorem nebo spoluautorem scénáře u celkem třinácti ze třiceti epizod, což už je slušná porce. Na otázku po angažmá v nových Twin Peaks odpověděl, že se na nich nepodílí. Člověk by se nedivil, kdyby se cítil dotčený, ale on obratem dodal: „Jsem nadšený a nemůžu se dočkat rozuzlení, na které jsme všichni dlouho čekali. Že Mark a David budou psát a režírovat všechny díly, je super. Stěžovat si můžu jedině na to, že budu muset čekat až do roku 2016, než uvidím výsledek.“

Nezbývá než si přát, aby tentokrát Lynchovi s Frostem do práce tolik nemluvili ani producenti (kvůli kterým museli v roce 1991 v reakci na klesající sledovanost druhé série narychlo odhalit vraha Laury Palmerové, čímž se zpřetrhalo několik dějových linií), ani herci (agent Cooper se původně neměl zamilovat do Annie, nýbrž do Audrey, ale to vetovala jeho tehdejší přítelkyně – a představitelka Donny – Lara Flynn Boylová, takže se opět výrazně měnil původně zamýšlený děj), a aby se tentokrát úplně shodli i Lynch s Frostem. Lynch totiž původně nechtěl Lauřina vraha odhalit vůbec, kdežto romanopisec Frost cítil, že řešení vraždy dříve či později slušný autor divákům dluží. A hlavně doufám, že tentokrát už Twin Peaks neskončí cliffhangerem.

Ale jak tak procházím ohlasy všech zúčastněných na vzkříšení téhle legendy, věřím, že to dopadne. Dýchá z nich vědomí, že před čtvrt stoletím byli u něčeho víc než jen vzniku dalšího kousku televizní zábavy a že to něco víc bylo náhle uťato. Zdá se, že to vlastně všichni berou tak, že je jedno, jestli u toho budou i oni, že je důležitější, aby se podařilo dílo završit. Což mě v téhle já-já-já době zcela regulérně dojímá.

 

A aby těch lyrických citů na závěr nebylo moc, tak teď jeden detail, ze kterého zůstává rozum stát. Vzpomínáte, jak se agent Cooper setkal v Červeném pokoji s mrtvou Laurou? Ano? A vzpomínáte si také, že mu řekla: „Příště se setkáme za pětadvacet let“?

Příspěvek byl publikován v rubrice Radosti se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *