Před dávnými a dávnými časy nám v práci přibyla do týmu nová kolegyně. Ze začátku jsme všichni počítali s tím, že nemá zkušenosti s telekomunikacemi, a krotili jsme se ve výrazivu. Ona se ale – v tomhle případě ke své škodě – rychle adaptovala, a tak jsme začali používat náš běžný profesní slang. Ve chvílích, kdy se v nějakém dialogu úplně ztratila nebo jí neznalost termínu zatemnila smysl toho, co by měla dělat, měla Dana ve zvyku říkat: „Nerozumím řeči tvého kmene.“
Je fascinující, kolika různými jazyky lze mluvit, aniž by člověk opustil půdorys jednoho, ehm, jazyka.
Kromě jednotlivých vrstev (knižní, neutrální, hovorový jazyk) a dialektů jsou tu jazyky ovlivněné kontextem.
Svůj vlastní jazyk má každá profese. „Nerozumím řeči tvého kmene“ jsem sám nedávno řekl kamarádovi truhláři, který mě poprosil, abych mu podal culok. A někdy se i v rámci profese vytvářejí podskupiny termínů. V telekomunikacích, kde jsem býval doma, ani většina kolegů nevěděla, o čem je řeč, když došlo na „ájoutýčka“. Do roamingu totiž i v rámci branže svítí málokdo.
Mezi blízkými lidmi se zase často posouvá význam a emoční zabarvení slov. Když mě například moje maminka osloví „ty můj mrňavej debile“, vnější pozorovatel by měl šanci poznat, že se možná jedná o význam jiný než doslovný, hlavně podle toho, že maminka je asi o hlavu a půl menší než já. V překladu do smrtelnické češtiny to potom znamená “můj milovaný synu”.
Zrovna tenhle týden mi udělala radost manželka jenoho kamaráda. Byli jsme jen tak poplkat a řeč přišla mimo jiné i na detektivky. Při zmínce o Vraždách v Midsommeru jsem se nevinně zeptal: „To je ten už úplně vylidněný okres?“ Dotyčná ovšem známý vtípek o tom, že v Midsommeru už se stalo tolik vražd, že už tam nemohl zůstat nikdo naživu, neznala. „Ty seš blbej!“ vyprskla a já si v tu chvíli uvědomil, že když nepovažuje za nutné vnitřně řešit, jestli si to náhodou nevyložím nějak špatně, už mě asi vážně bere za dobrého kamaráda.
Ještě kryptičtější jsou individuální jazyky, které se vytvářejí ve dvojicích nebo malých skupinách na základě společné zkušenosti. Žádný slovník vám nepomůže rozklíčovat, že když mezi mnou a mým německým bratrem Jasonem (který ani není můj bratr, ani se nejmenuje Jason) padne anglický výkřik „Basin!“ (doslova „Umyvadlo!“), znamená to „Zrovna jsem myslel na totéž!“ Nebo že obrat „Já si budu číst v zastoupení“, který jsme používali s jednou bývalou přítelkou, znamená „Klidně si čti, já zatím vedle tebe spokojeně usnu.“ Ve chvílích, kdy tyhle unikátní jazyky používáte, máte možnost si připomenout, jak dlouhá historie a jak blízký vztah vás s daným člověkem pojí.
Když se nakopává na kačenu
A pak jsou tu jazyky, jejichž používáním člověk dává najevo, že patří k určité skupině lidí, případně že má takové ambice. (O jiných podobách téhož jsem tu už minimálně dvakrát psal – v příspěvcích Čaj s medem a vnitřní kruh a Z čeho se správně pije rum?) Dodnes si vzpomínám, jak jsem kdysi mámě důležitě vpálil „Multifajlovku na kačenu nenakopneš!“, což znamenalo, že když u vícesouborové hry pouze překopírujete soubory z diskety na kazetu, nebude vám fungovat. Výrazy „kačena“ pro kazetu a „nakopnout“ pro jinak obvyklejší nakopčení či překopčení jsem si v ovšem tu chvíli vymyslel, aby věta zněla ještě tajuplněji a bylo fakt, ale fakt jasno, že tohle je můj svět, ve kterém jsem (na rozdíl od většiny ostatních světů, když je vám čtrnáct) doma já a maminka je v něm jen z nouze trpěným (bez kapesného by nebylo na kazety – později diskety – a náhradní joysticky) hostem.
Jak asi většina mého laskavého čtenářstva ví, jsem hardcore osmibitsta, ale hry na PC si občas zahraju také a snažím se udržovat si přehled o aktuálním dění na trhu, protože pořád doufám, že se časem gamesy posunou od animovaných 3D filmů zpátky ke kořenům. A tak čtu mimo jiné i Bonusweb, kde jsem nedávno v diskusi narazil na příspěvek, nad kterým se mi vzpomínka na větu o nakopávání multifajlovky na kačenu vrátila v zářivých barvách:
„Pvp ve vanile byla tezka blbost, hordak nemohl expit v hillsbrad protoze ho nonstop rekillovaly o 20lvlu vyssi roguny a na max levlu te mage prozmenu oneshotoval.
Jinak poprvy sem na ofiku vydrzel do 44 levelu pak sem to smazal protoze to byl opruz vsude samy group questy a clovek nemel goldy ani na upgrade skillu. Nemluve o tom ze sem v ty dobe neumel ani slovo anglicky a bez quest helpru ta hra byl naprostej pain protoze tam nebyly zadny presny popisky co delat jen di do lokace tam a tam a neco tam udelej a neco se stane a to jeste nepocitam ze cloveka poslaly nafarmit 6 usi z adda a clovek stravil dva vecery jejich farmeni protoze zadnej z tech addu zadny usi nemel.“
K tomu není co dodat.
Snad leda přání, abyste se měli krásně – a kdybyste šli náhodou farmit addy, tak ať máte štěstí na místo, kde ty potvory mají uši.
Si zabil! 😉
No já tak úplně ne, ale když jsem to svého času četl poprvé, tak mě to taky rozsekalo. 🙂 Zajímavé je, že ten příspěvek dostal v diskusi dva plusy a dva minusy, ale nikdo si z toho klučiny nedělal legraci verbálně. Zdá se, že čeští hráči World of Warcraft jsou docela civilizovaní lidé. I já jsem hodně řešil, jestli to sem vůbec dát nebo ne, ale haha faktor byl příliš vysoký a pokušení příliš velké – tak se aspoň snažím koupit si odpustek tím, že jsem se přiznal k podobnému chování. 😉
Kačena ta mě teda dostala! Spectristi to mají lepší, vícfajlovku mají na kačenách normálně a spíš je (bývalo) problém hry upravit pro různé disketovky. Jinak pod pojmem Basin mi přišlo na mysl něco úplně jiného: http://everychildcancode.org/basin/ 🙂 Taky mi to připomnělo článek v HN, který jsem nedávno četl http://bit.ly/2lL0XMB. A už vím, že naprosto nesnáším slovo přítelka. Kdo tak debilní slovo proboha vymyslel?!
No jo, v USA, kde se C=64 dost dlouho používal i na práci, se disketovka rozšířila dost rychle, kdežto Evropa byla dlouho kazetová (na kazetě vyšel i Turrican nebo dokonce i první díl Bard’s Tale, resp. Tales of the Unknown ;-)), ale když šly na přelomu osmdesátek a devadesátek ceny dolů, tak si pak pořídil diskeťárnu už skoro každej – a řekl bych, že tomu můžeme děkovat za to, že na C=64 jsou věci jako Neuromancer, které už se na ostatní platformy nedostaly.
Ad přítelka: já to poprvé slyšel od kolegyně v práci a osobně mám radši termín přítul/přítulka, ale to zas nemají rádi v mém okolí někteří jiní. Ale neomylně jsi trefil moje první použití tohoto termínu na webu.
A propos, sorry za pozdní schválení příspěvku – kvůli nečesky vypadajícímu nicku a dvěma odkazům jsem ho zřejmě při letmém pohledu měl za spam. Jinak stejně jako u předchozího nicku by ti po tomhle prvním schválení už měly další diskusní příspěvky procházet automaticky.